Vezmi mě tam

Otče, prosím, vezmi mě tam. Budu vždy jen viset, Otče, jako muž zatínající zuby a čekající na konečné rozhodnutí? Jsem-li vítězný v Yahshua Mesiáši, proč mám pocit, jako bych padal? Mou jedinou nadějí je, že tam budeš, abys mě zachytil.

Jestliže jsi mi nechal svůj pokoj (Jan 14:27), proč ho stále hledám? Abba, co je to za pokoj, který převyšuje všechno chápání (Filipským 4:7)? Odevzdal jsem Ti svou vůli a neustále se snažím ji nikdy nevzít zpět. Toužím jen po Tvé přítomnosti na rozbitých místech. Otče, budu takhle muset zápasit vždycky?

Tvůj slib je jasný: „Odevzdej se Yahweh a trpělivě na Něj čekej; nermuť se kvůli tomu, komu se daří na jeho cestě, kvůli muži, který uskutečňuje zlé úklady.“ (Žalm 37:7) Proč tedy zápasím, abych našel tento odpočinek? Jak mohu přijmout vítězství dřív, než bitva vůbec začala? Dej mi slyšet Tvůj hlas: „Jdi, neboť jsem je dal do tvých rukou?“ (Jozue 10:8)

I když mi smrt všeho, co jsem kdy znal, hledí do tváře, mohu vidět to, co Ty vidíš pro mě? Odevzdávám Ti všechno, i to nechtěné. Přesto si to vezmi. Potřebuji místo toho Tvůj pokoj a radost, Otče.

Mohu se posunout od neustálého volání po pokoji do samotného pokoje? Říkáš mi, že je můj, prosím ukaž mi, jak otočit klíčem a projít dveřmi do pokoje. Když uznávám svou zkaženost, ať přijde duchovní hojnost! Musím-li padnout, ať padnu do rukou původce a dokonavatele mé víry (Židům 12:2).

Ó můj Mocný, má duše je ve mně sklíčená;
proto na Tebe budu vzpomínat ze země Jordánu
a z výšin Hermonu,
z hory Mizar.
Propastná tůň volá na propastnou tůň v hukotu Tvých vodopádů;
všechny Tvé příboje a vlny se přes mě převalily.
Yahweh za dne přikáže svému milosrdenství
a v noci se mnou bude Jeho píseň —
modlitba k Mocnému mého života. (Žalm 42:6-8)

Otče, prosím, vezmi mě tam.