Co je císařovo?

Tehdy farizeové odešli a domlouvali se, jak by Ho chytili za slovo. Poslali k Němu své učedníky s herodiány se slovy: „Mistře, víme, že jsi pravdivý a v pravdě učíš cestě Mocného; a nedbáš na nikoho, protože nebereš ohled na osobu člověka. Řekni nám tedy, co si myslíš? Je dovoleno platit daň císaři, nebo ne?“ Ale Yahshua poznal jejich zlobu a řekl: „Proč Mne pokoušíte, pokrytci? Ukažte Mi peníz na daň.“ Přinesli Mu tedy denár [malou stříbrnou minci]. A On jim řekl: „Čí je tento obraz a nápis?“ Odpověděli Mu: „Císařův.“ Nato jim řekl: „Dejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Všemohoucího, Všemohoucímu.“ Když to slyšeli, žasli, opustili Ho a odešli. (Matouš 22:15-22)

Je čas, abys znovu zvážil, jak jsi byl indoktrinován. Nenech si tuto příležitost uniknout. Vše, co k tomu bude třeba, je dětská víra, jsi-li ochoten vidět. Víra dítěte je posilována nevinností, dokud se nestane zkaženou a rozdrcenou názory. Dítě by rychle přikývlo na souhlas, kdyby bylo vystaveno pravdě o Království Yahweh. Ostatně On varoval, že „pokud se neobrátíte a nebudete jako malé děti, nevstoupíte [nepochopíte a nezakusíte] Království.“ (Matouš 18:3)

Císař je, přinejmenším, mazaný. A farizeové se snadno chytili do jeho pasti. Mesiáš je, přinejmenším, tajemný v tom, jak rozkládá jejich lži. Když byla předložena stříbrná mince s podobiznou císaře, Mesiášova otázka byla čistá a nevinná (dětská) do morku kosti; „Čí tvář a rytina je na minci?“ Co tvá dospělá mysl nedokáže vnímat, je, že touto otázkou Yahshua nejen prohlašoval vlastnictví v protikladu k nápisu; odhaloval také paradox.

Jak to? Představ si tu malou stříbrnou minci ve své ruce. Cítíš ji; vidíš ji tam? Nyní si představ podobiznu císaře na minci a odpověz si na tuto otázku sám v sobě: „Čí je ta mince?“ Většina z vás si okamžitě pomyslí: „Císařova!“ A v tom je právě paradox. Když Yahshua řekl: „Dejte Yahweh, co je Yahweh, a císaři, co je císařovo,“ císař tě už naprogramoval, abys věřil, že mince je jeho, a proto ti také ukradl tvou věrnost.

Dnes je den, kdy tuto věc vyřešíme, jednou provždy. Uděláme to způsobem, jakému by rozumělo dítě, tím, že si položíme několik prostých otázek. Zaprvé: „Kdo stvořil stříbro? Kdo stvořil stříbro, a tudíž je jeho vlastníkem?“ Dále: „Získává si někdo právo na vlastnictví něčeho jen proto, že na to vtiskne svou podobiznu?“

Bylo by přehnané uvažovat o tom, že zatímco podvodník ve skutečnosti tvaroval stříbrnou minci ze suroviny Yahweh, razil ji a vtiskl na ni svou tvář a písmo, tento proces vlastně způsobil jistý úbytek, jistou ztrátu materiálu? Nebylo by pak přesnější popsat toto znehodnocení majetku Yahweh jako zlodějinu ze strany císaře, spíše než jako vlastnictví? Bylo by příliš odvážné tvrdit, že záměrem takového uchvácení „majetku“ Yahweh je rovno padělání?

Nepoznáš-li původ toho, co máš ve svém vlastnictví, jsi odsouzen to uctívat (vzdávat tomu hold a věrnost), namísto uctívání jeho Stvořitele (Římanům 1:18-25). Nastal už ten posun paradigmatu?

Vždy pamatuj, že to, co je Yahweh, je podstata, skutečná hodnota, a to, co je císařovo, bude vždy jen iluze. A jestliže Yahweh vlastní vše, pak dej Yahweh, co je Yahweh, a iluzi vrať zpět císaři.

Poznámka: Iluzi dluhového systému amerického císaře můžeš sledovat v reálném čase kontrolou národního dluhu USA: http://www.usdebtclock.org/