Ale já jsem o tom nevěděl

Zhřeší-li nezáměrně celá israylitská obec a udělá to, co je v kterémkoli z přikázání Yahweh zakázáno, ačkoli si obec věci není vědoma, jakmile poznají svou vinu a stane se známým hřích, jehož se dopustili, musí shromáždění… (Leviticus 4:13-14)

Jakmile poznají svou vinu? Byli vinni, i když si ještě nebyli vědomi, že zhřešili? Odpověď je zřejmá a byl vyžadován smírčí obřad; „shromáždění musí…“ Ano, i za své nezáměrné hříchy, o nichž nevěděli, museli přinést oběť.

A ty, jehož hříchy byly vykoupeny krví Beránka, jak reaguješ ty? Obhajuješ své jednání? „Pokud jsem to nevěděl, jak za to mohu být trestán?“ Nebo činíš pokání?

Zralí znají správnou odpověď. „Proto jsi bez výmluvy, člověče…“ (Římanům 2:1) Jsou to ti, kdo souhlasí a říkají: „Žádný hřích není přijatelný, ani z mé vlastní neznalosti.“ Raději se zpytují sami, než by odváděli odpovědnost jinam. „‚Proč jsem to nevěděl?‘ místo ‚To není moje vina.‘“

V tom spočívá velká část problému hluboce zakořeněného v těle Mesiáše. Proč to nevíme a co s tím lze udělat? Klíč k odpovědi, kterou hledáme, možná drží Shaulovo pokorné vyznání. „Bratří, já nemám za to, že jsem již dosáhl; jedno však činím: zapomínaje na to, co je za mnou, a natahuje se po tom, co je přede mnou, ženu se za cílem k odměně nebeského povolání Všemohoucího v Mesiáši Yahshua. Kdo jsme tedy dospělí, tak smýšlejme; a pokud v něčem smýšlíte jinak, i to vám Všemohoucí zjeví.“ (Filipským 3:13-15)

Zastavíš-li se u „já nemám za to, že jsem již dosáhl…“, budeš tuto výmluvu jezdit donekonečna. Bohužel tato neznalost se stala přijatelným zamořením uvnitř těla. Lékem je pokorně přiznat, kde se nacházíš, a „hnát se za cílem k odměně nebeského povolání“.

Zralost potřebná k tomu, abys se hnal za tímto vysokým povoláním — myslíš si, že je vyhrazena jen některým, nebo jde o volbu? Jsi ochoten tiše sedět a dovolit Duchu, aby odhalil, jak tvůj přístup k hříchu odpovídá na tuto otázku?

Slovo říká „Žeňte se dál,“ takže se zdá, že to obnáší jistou osobní odpovědnost a úsilí. Můžeš s tím souhlasit: „Kdo jsme tedy dospělí, tak smýšlejme;“ nebo se můžeš přít: „pokud v něčem smýšlíte jinak, i to vám Všemohoucí zjeví.“ Ale buď varován, to odhalení nebude hezké!

Nakonec zralost přináší pokoj a vyřešení. Jsi-li k sobě upřímný, přiznáš, že i když jsi to nevěděl, jsi stále odpovědný za své jednání. Zralí přestávají zbytečně se dohadovat s Yahweh. Toto je smýšlení zralých; řekne-li Yahweh, že nevědomí jsou přesto vinni, pak jsou vinni.

Pokud jsi tímto ty, jediné zbývající otázky jsou: „Budeš činit pokání a co uděláš, abys se to nestalo znovu?“ Nebuď tím „pošetilým člověkem“, jenž utrpí ostré pokárání.

Vše, co potřebuješ vědět, je dostupné, pokud se budeš hnát dál. „On“ uvnitř tebe to zaručuje. Pro ty, kdo činí pokání a přijímají odpovědnost, krev Beránka vyřešila veškerou vinu a hřích; běda tomu, kdo setrvává ve své vině. Jestliže totiž po přijetí poznání pravdy dobrovolně setrváváme v hříchu, nezbývá už žádná oběť za hříchy, ale jen strašlivé očekávání soudu a zuřícího ohně, který stráví nepřátele Mocného. (Židům 10:26-27)