Přijetí

Jeho žena mu řekla: „Ještě se držíš své bezúhonnosti? Zlořeč Všemohoucímu a zemři!“ On jí odpověděl: „Mluvíš jako pošetilá žena. Což máme od Yahweh přijímat jen dobro, a zlo přijímat nemáme?“ Job při tom všem nezhřešil svými rty. (Job 2:9-10)

„Koho bude učit poznání? A komu vyloží zvěst? Odkojencům? Těm, kdo jsou právě odstaveni od prsu?“ (Izajáš 28:9)

Moji zralí to chápou. Job to chápal. Ve své touze po tvém růstu tě potřebuji přesunout od krmení mlékem nemluvňat ke zralejší víře.

Neboť každý, kdo se živí jen mlékem, nemá zkušenost se slovem spravedlnosti, protože je nemluvně. Ale tuhý pokrm patří dospělým, totiž těm, kdo mají díky užívání smysly vycvičené k rozlišování dobrého i zlého. (Židům 5:13-14)

Já jsem Yahweh; přeji si, abys byl schopen „rozlišovat dobré i zlé“. Nejde však jen o to, že musíš rozlišovat dobro od zla; jako zralý věřící musíš také uznat, že Já jsem původcem obojího, dobra i zla.

Už teď slyším tvou reflexní odpověď; je běžná ve vašich diskuzích a učeních. „Bůh by nikdy nedovolil zlo v našich životech; to je doména Ďábla.“ Zamysli se nad tím na chvíli… a pak zvaž toto: jestliže Já jsem Ten, kdo dovoluje zlo protivníka, aby tě zkoušel, kdo je pak Svrchovaný nad tvým zkoušením? A také se musíš rozhodnout, zda je to zkoušení uvnitř tebe, nebo z nějaké vnější síly.

Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou. Spíše se bojte Toho, který může zahubit v pekle duši i tělo. Neprodávají se dva vrabci za haléř? A ani jeden z nich nepadne na zem bez vůle vašeho Otce. (Matouš 10:28-29)

Bát se koho? Protivníka? Nebo Mne, Yahweh? Tvá dvojí mysl ti chce namluvit, že „Stvořitel plný lásky“ by nic takového nedopustil. Odstraň šupiny; protože přesně takto jednám.

Tvé mylné vnímání ti říká, že když se dějí bolestné věci, je to „špatné“. Já ti říkám opak; zkoušky jsou určeny k tvému prospěchu. Pokud je to těžké přijmout, je to proto, že máš špatnou perspektivu, dítě Mé. Uvěřil jsi lidmi vytvořené teologii, že „milující Stvořitel by nic takového nedělal“. Nesmysl, pravím, nesmysl. Právě proto, že tě miluji, budou zkoušky pokračovat.

Raduješ se, že jsem naplánoval obětování svého Syna k usmíření tvých hříchů. Přesto se ti těžko přijímá, že řídím tvé zkoušení, tvou „oběť“. Dovol Mi ti připomenout: „Služebník není větší než jeho pán. Jestliže pronásledovali Mne, budou pronásledovat i vás….“ (Jan 15:20)

Raději bys měl říct: „Yahweh ví, co potřebuji, abych byl utvořen do podoby Mesiáše, neboť jen On je vševědoucí.“ Toto by byla správná perspektiva.

Je to z Mé hluboké lásky k tobě, milovaný, že tento vzor budu opakovat znovu a znovu. Cílem je dokonalost, podobnost Mesiáši. Přiznáváš, že je třeba odstranit ještě víc z „tebe“, aby bylo tohoto cíle dosaženo? Nebo jsi spíš jako moderní farizeus, který se pokládá za mnohem duchovnějšího, než ve skutečnosti je, ale ve tvém případě samozřejmě z „milosti“? Co z toho tě popisuje, dítě Mé?

Já vytvářím světlo a tvořím tmu: Já působím pokoj a tvořím zlo [pohromu, běda, trápení, katastrofu]: Já, Yahweh, činím všechny tyto věci. (Izajáš 45:7) Přijmi to a měj z toho pokoj, nejen navzdory tomu, ale právě proto!