Větší skutky

„Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve Mne, i on bude činit skutky, které Já činím, a ještě větší nad ně bude činit, neboť Já jdu k Otci.“ (Jan 14:12)

Kéž by jen znali Abba. Zatímco se posmívají a smějí se mému neštěstí, skřípou zuby. Kéž by jen mohli vnímat moc, jež se uvolňuje, když si šeptají v temných koutech. O zkoušených říkají: „Ztrácejí svou víru v Boha.“ Tvé tajemství je u mne v bezpečí, Otče. „Kdyby to byli poznali, nebyli by napíchli na kůl Vládce slávy.“ (1. Korintským 2:8)

Nemohli předpokládat, že má víra jen zesílí. Nechápou, že víra je dar. Kdyby dokázali pochopit Stvořitele, který „udělil každému míru víry“ (Římanům 12:3), neposmívali by se, jak to dělají. Těm, kdo se posmívají, říkám: „Bude dobře, až tě prozkoumá? Nebo se Mu můžeš vysmívat, jako se vysmívá člověku?“ (Job 13:9)

Tak usilovně se snaží zničit mé svědectví; jsou jednomyslní a odhodlaní. Přesto se raduji, Abba, že má víra je Tvá víra, Tvá síla, a slouží Tvému záměru. I kdybys mě zabil, přece v Tebe budu doufat. (Job 13:15) A tak má víra nemůže být nikdy ztracena a nemůže být nikdy zmenšena. A i kdyby byla malá jako hořčičné zrno, přenesla by hory a proměnila by království (Matouš 17:20).

Pro svůj lid, Otče, ukaž, jak víra posiluje. Urážky, obvinění a pomstychtivé lži jsou Tvé nástroje. Kéž by pochopili, že to jsou ony „zkoušky“, o nichž mluvíš, zkoušení určené k tomu, aby přiblížilo člověka k Tobě a zvětšilo jeho víru.

Bratři moji, mějte to za čirou radost, kdykoli upadáte do rozličných zkoušek, s vědomím, že zkoušení vaší víry působí trpělivost. Ale ať má trpělivost dokonalé dílo, abyste byli dokonalí a úplní a nic vám nescházelo. (Jakubův 1:2-4)

Bolest přivádí Tvůj vyvolený lid k Tvým slovům a Tvá slova rozmnožují víru. Jak je psáno: „Víra je tedy ze slyšení zvěsti a zvěst pak skrze slovo Mocného.“ (Římanům 10:17) Tvůj vzor: zkouška, rozmnožená víra; znovu zkouška, znovu rozmnožená víra. Vzor, který sám o sobě odsuzuje pohana a zároveň posiluje vyvoleného.

Kdyby tví nepřátelé věděli, že jejich nenávist proměňuje pouhé lidi v syny Nejvyššího, nebyli by napíchli na kůl Vládce slávy. Ta zloba má účel; je nadpřirozeně umístěna. Je dokonalá pro Tvůj plán. Ty jsi to tak učinil, Mocný Otče. Právě ty věci, jež musí být „přemoženy“, jsou tím, co rozmnožuje víru a buduje Království uvnitř.

Vůči všem, kdo se pokoušejí urazit (uvnitř i vně), platí: „Milujte a odpouštějte!“ Vzor je jasný, dávej si tedy na sebe pozor. Jestliže tvůj bratr proti tobě zhřeší, pokárej ho; a bude-li činit pokání, odpusť mu. A jestliže proti tobě zhřeší sedmkrát za den a sedmkrát za den se k tobě vrátí se slovy: „Lituji toho,“ máš mu odpustit? A apoštolové řekli Mistrovi: „Přidej nám víru.“ (Lukáš 17:3-5)

Máme dokonalý příklad: „Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí.“ (Lukáš 23:34) Zpíváme o Něm každý týden; zpíváme Tvému milovanému Synu. Jak dokonalý je Tvůj plán; jak tajemný a krásný.

Kdyby to ti žalobci kdy zjistili, přestala by nenávist? Kdyby věděli, že jsi jejich nenávist přetvořil v nástroj, který zplodí zdokonalené svaté, změnili by se?

Kéž bychom byli proměněni Tvými vzory víry, Abba. Jak by vypadalo celé tělo Mesiáše, kdyby se drželo tohoto nádherného Tvého plánu? Co bychom pak mohli konat na zemi? Snad větší skutky!