Den 230
Nešlapej po mém utrpení
Toto poselství bylo přeloženo automaticky a může obsahovat chyby.
Jsi tak předvídatelný, že když ti odhalím své utrpení, budeš mi vyprávět o všech ostatních, kteří na tom jsou hůř? Kdo jsi, abys zmenšoval mou schopnost trpět? Nebyl snad náš Mesiáš zdokonalen skrze Své utrpení? (Židům 5:8-9)
Je-li mým největším snem být otcem, mohlo by existovat horší utrpení než ztráta dítěte? Je-li nejhlubší touhou ženy být věrnou manželkou, existuje pro ni horší utrpení než cizoložný manžel? Míra utrpení je relativní každému jednotlivci, a utrpení, stejně jako požehnání, jsou vždy pod svrchovanou vůlí Všemohoucího (Pláč 3:37-38).
Jak můžeš tvrdit, že to někdo jiný má horší, když jsi se mě nikdy nezeptal, co pro mě utrpení znamená? Očekáváš, že tvá slova přinesou útěchu, jako nějaký oděv, který přehodíš přes mé utrpení. Podezřívám tě, že to děláš, protože ti utrpení není příjemné, a neuznáváš, že Yahweh stvořil utrpení, aby přinášelo naději.
Jsouce tedy ospravedlněni z víry, máme pokoj se Všemohoucím skrze našeho Mistra Yahshua Mesiáše, skrze něhož máme také přístup vírou k této milosti, v níž stojíme, a chlubíme se nadějí slávy Mocného. A nejen to, ale chlubíme se i v souženích, vědouce, že soužení působí vytrvalost; a vytrvalost, osvědčenost; a osvědčenost, naději. (Římanům 5:1-4)
Copak nechápeš, že když bereš pryč podstatu mého utrpení, bereš pryč mou radostnou odměnu? Naděje pak nezahanbuje, protože láska Všemohoucího byla vylita do našich srdcí [středů rozumu] skrze Ducha svatého, jenž nám byl dán. (Římanům 5:5)
Tvá slova útěchy ve skutečnosti brzdí mou radost. Nemůžeš najít radost zmírněním utrpení; radost můžeš najít jedině tím, že ho přijmeš! Přestaň přisuzovat utrpení jakýkoli jiný smysl, než jaký zamýšlel můj Stvořitel.
Bratří moji, pokládejte to za čirou radost, když upadáte do rozličných zkoušek, vědouce, že zkoušení vaší víry působí trpělivost. Ale nechť má trpělivost dokonalé dílo, abyste byli dokonalí a úplní, a nic vám nechybělo. (Jakubův 1:2-4)
Řekne-li mi Yahweh, že mi nikdy nedá víc, než co unesu, proč mě pokoušíš odmítnout Jeho zaslíbení? Proč bys mě chtěl zachránit před mou příležitostí být „dokonalý a úplný, a nic mi nechybí“? Nepotkala vás žádná zkouška, kterou by nečelili i jiní. A Mocný je věrný: nedovolí, abyste byli zkoušeni nad to, co snesete, ale se zkouškou dá i východisko, abyste ji mohli vydržet. (1. Korintským 10:13)
Cokoli tě během tohoto zamyšlení píchlo ve svědomí, je třeba plně prozkoumat. Přirozený člověk nedokáže snést Yahwehovu pravdu o utrpení a rychle před ní prchá. Setkal ses někdy tváří v tvář s těmito slovy Yahshua ve svém vlastním životě, milovaný: „I vy chcete odejít ode Mne?“ (Jan 6:67)
Když se pokoušíš uklidnit nebo zmírnit utrpení druhého, bráníš mu ve schopnosti být dokonalý a úplný, jak mu Yahweh přikázal být! Ponesu svůj kalich, neboť je spravedlivé, že je to „můj úkol nést“! Je to můj a byl mi dán. Prosím nešlapej po mém utrpení; v něm nacházím svou naději.
© Série zamyšlení Suffer Well