Tak to je

Neboť s mnohou moudrostí je mnoho zármutku, a kdo rozmnožuje poznání, rozmnožuje utrpení. (Kazatel 1:18)

Když člověk začne vidět věci takové, jaké jsou, bolest (rozbouření myšlenek) se zvětšuje. Když je pravda osvětlena, zvětšuje se i množství lží, které člověk vnímá, včetně otevřeného klamu. Klam je pokrmem pro intelektuálně nepoctivého člověka, který by raději slyšel, co je pravda, než aby sám získal duchovní rozlišování. Lenost a lhostejnost, nejprve duševní, pak i tělesná, se stávají zjevnými těm, kdo získávají porozumění („Binah“ ze Stromu života ve vás).

Osvícený člověk začíná vyhlašovat to, co Otec už dávno oznámil: „Nemáš výmluvu, ó člověče!“ (Římanům 2:1) Všechno se vyjasní, každou výmluvu je snadné odhalit. Jakmile se klamné cesty (myšlenkové stezky) člověka (tělesné smýšlení) stanou tak snadno odhalitelnými, láska se zdá nemožná. Vidět za oponu vlastně ztěžuje růst lásky k lidstvu.

Stává se zřejmým, že jediný způsob, jak mít opravdový cit jako „Odpusť jim, Otče, neboť nevědí, co činí,“ je díky nadpřirozenému zásahu. Jen On v tobě tě činí schopným lásky, a to přichází jen s každodenní prosbou a cvičením. Neboť kdo koná spravedlnost, je spravedlivý.

Pak může přijít znechucení sám sebou, když si uvědomíš, že i ty jsi vinen touž pokrytectvím. Uvědomíš si, že jsi přesně to, čím pohrdáš u zjevně hříšných. Bolest v tvém srdci (mysli) se znásobuje, neboť i ony „dokonalé dny“, které jsi měl, ztrácejí svou slávu kvůli jednomu „špatnému dni“.

Vnitřní boj, ten mezi tělem (tělesnou povahou) a duchem (myslí Mesiáše) tě pohlcuje. Vnímáš tu nesrovnalost, přesto nemáš schopnost ji sám napravit. Tento vnitřní boj může vést k mnoha bezesným nocím, když poznáváš pohrdání, které máš vůči „sobě“ v sobě.

To je nutné, neboť musíš ztratit svůj život, abys ho nalezl (Matouš 10:39). Ale „je tu život, který se má žít, ústa, která je třeba nakrmit, a dluhy, které je třeba splatit.“ Který život je skutečný; který život ztrácíš? Odpověď je jednoduchá, i když ne snadná: „Hledejte nejprve...!“ (Matouš 6:33)

A tak vidíme, proč moudrost rozmnožuje zármutek a žal, a vidouce jen povrch všeho, uznáváme, že je toho ještě mnohem víc, co se naučit. Když dojdeš na toto krásné místo: „Utište se a vězte, že On je Yahweh.“ (Žalm 46:10) A pak buď dost moudrý, abys udělal aspoň na chvíli toto: poděkuj Mu za příležitost to všechno pochopit.