Vlastnosti lásky (1)

„Láska je trpělivá!“ (1. Korintským 13:4) Láska je trpělivá, a proto je Yahweh trpělivý!

Ve svém nejčistším pochopení, z hebrejského úhlu pohledu, znamená trpělivost odkládat, protahovat. A tak docházíme k závěru, že láska — čeká! Toto čekání neznamená jen odkládání nějakého napomenutí, které by bylo namístě, ale odkládá i požehnání, které má svůj dokonalý čas a místo.

Láska má celkem šestnáct vlastností, které tvoří její úplnou strukturu. A podle hebrejského chápání je šestnáct sedm (16=1+6=7) a sedm je „dokonání“. Učíme se tedy, že šestnáct vlastností lásky odhaluje celý příběh lásky, dokonání lásky. Jak usilujeme o zdokonalení této lásky uvnitř, musíme položit základ, který nelze zkazit, a to je: pokud selžeme v jediné z šestnácti vlastností, neuspěli jsme v lásce. Sám úspěch je dar Ducha vloženého uvnitř.

Co by však „vlastní já“ učinilo, aby zničilo takový předmět krásy a tajemství? Učinilo by lásku „obyčejnou“ tím, že by tak snadno rozhazovalo slova jako „miluji tě“ s takovou lehkostí, lehkostí a nakonec i pohrdáním. Připomíná mi to Shaulova slova Timoteovi: „Chtějí být učiteli Zákona, a nevědí ani, co sami říkají, ani čemu tak jistě učí.“ (1. Timoteovi 1:7)

Moudrý však takové věci zná a říká: „Ačkoli Yahweh je láska, a Jeho láska byla vložena do mě jako dar, abych ji nabízel druhým, přesto jsem si velmi vědom svého vlastního osobního ega, které se snaží tento pojem dokonalé lásky rozředit.“ Pokorná mysl neselhává v žádné z šestnácti vlastností.

A tak dnes stanovujeme normu, že láska je trpělivá. Nechává věcem se dít a často „přikrývá množství hříchů“ (Přísloví 10:12), aby přinesla větší dobro. Důvěřuje Yahwehovi, když říká: „Nikdo neujde tomu, že si ze Mě dělá posměch; vidím všechno!“

Nové přikázání vám dávám: milujte se navzájem. Jako jsem já miloval vás, i vy se milujte navzájem. Podle toho všichni poznají, že jste Moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým [budete-li si navzájem prokazovat lásku]. (Jan 13:34-35)