Tak Málo Slov Je Třeba

Jedna mysl! A je-li Jedna mysl, pak samozřejmě i Jedna řeč! A jak toho může jednotlivec dosáhnout? „Ano, Otče,“ a „Smím, Otče?“ nic víc a nic méně.

Mluvili jsme o egu a touze „vlastního já.“ Tělesnost, hmotnost a smyslnost, to vše je zapleteno v mysli člověka. Té padlé mysli nikdy nedojde, že by vzorce mohly být tak „snadné“ a Yahwehovo jho tak „lehké,“ ale ony takové jsou!

Některým z vás to zabere čtyřicet let; jiní z vás vejdou do zaslíbené země rychleji a projdou svými obavami a naleznou dar pokory, jenž na vás čeká. „Ano, Otče,“ a poté „Smím, Otče?“ Mohlo by to být opravdu tak jednoduché? Co tím myslel, když řekl, že Jeho Syn je „konečná oběť“? (Židům 10:12)

Uděláme-li základní matematiku, měli bychom pravdu, když tvrdíme platnost takové rovnice: „Míra odporu z mého vlastního tělesného já přímo souvisí s mým vnímáním toho, jak snadné je být Jedno s Yahwehem.“ Věříš-li, že Jednota s Yahwehem je obtížná, pak hnojíš svou tělesnost.

Pamatuj, snadné a lehké, ne obtížné a těžké! Takto máš uspět. Rozumíš tomu?

Pokud to stále není jasné, dovol nám ti připomenout slova proroka Jeremjáše, jež jsme včera četli v „Zřekni se všeho.“ Měla by pomoci. „Ó Yahwehu, vím, že cesta člověka není v jeho moci; není v moci muže, jenž kráčí, aby řídil své vlastní kroky. Ó Yahwehu, napravuj mě, ale s právem; ne ve Svém hněvu, sic bys mě přivedl vniveč.“ (Jeremjáš 10:23-24)