Zřítelnice čího oka

Ale Yahweh řekl Samuelovi: „Nehleď na jeho vzhled ani na jeho výšku, neboť jsem ho zavrhl. Yahweh se nedívá na to, na co se dívají lidé. Lidé hledí na vnější vzhled, ale Yahweh hledí na srdce [středisko rozumu].“ (1. Samuelova 16:7)

Shaul (Pavel) učil, že musíme zajmout každou myšlenku a podřídit ji poslušnosti Mesiáše (2. Korintským 10:5). Odhaloval tím mesiánskou narážku na slova velkého proroka. Říká: „Soudíte podle vnějšku;“ (v. 7) díváte se na vnějšek, na tělesnost, ale skutečně záleží na mysli (v. 5). Ano, mysl, a příkaz zajmout každou myšlenku, se nádherně shoduje s prorokovým hebrejským chápáním srdce, střediska rozumu. Lidé hledí na vnější vzhled, ale Yahweh hledí na srdce!

Yahweh hledá v tobě mysl Mesiáše. Ó ano, milovaný, [Jeho] cesty jsou vyšší než tvé cesty a [Jeho] myšlenky [vyšší] než tvé myšlenky. (Izajáš 55:9)

Král David byl mužem podle srdce Yahweh; „zřítelnicí Jeho oka“ (Žalm 17:8). Kdo byl David? Byl vrahem, cizoložníkem!

Ať nezůstane žádná pochybnost; i dnes je v církvi mnoho „Davidů“, kteří jsou ztraceni ve své nepravosti, a přesto vroucně oddaní věcem Otce. Sama církev by tyto dnešní „Davidy“ pokládala za hříšníky, vinné, nečisté, a dokonce nezpůsobilé ke spasení. A ve svých srdcích by tyto hříšníky obviňovali, zatímco by na týdenních shromážděních zpívali chvály „Pánu“ slovy z právě těch Žalmů, jež napsal David, vrah a cizoložník.

Kážou se pravdy o Davidově odvaze a rodokmenu, což samozřejmě vede k Mesiáši. Ale kázání začíná s vervou, stejně jako odsuzování těchto dnešních Davidů. A to vše je zaštítěno deštníkem samozvané spravedlnosti.

Toto odtržení se neděje proto, že uplynulo tolik času od chvíle, kdy král David kráčel po zemi, jako by čas dokázal uzdravit stavby ega. Čas nemění srdce člověka. Všichni zhřešili a jsou daleko od slávy Všemohoucího. (Římanům 3:23)

Toto odtržení je způsobeno popřením toho, že značka „církve“ nebo praxe „křesťanství“, kterou hlásají, se neshoduje se skutečným záměrem jejich myšlenek, se zlobou v jejich srdcích. Neodpuštění a odsuzování jsou zjevným důkazem.

Rádi uznáváme velikost Mesiáše, jak nám „odpouští, přestože nevíme, co činíme (Lukáš 23:34).“ A přece je opravdovou vzácností spatřit dnešního věřícího, jak položí svůj život za druhého, zvláště za toho, kdo je „nehodný“.

Yahweh hledá ty, kteří si uvědomují, že kdyby k Své práci na zemi používal jen „dobré“ lidi, pak by neměl koho použít. Přestaň nesprávně soudit svého žijícího bratra podle vnějšku, zatímco zároveň oslavuješ mrtvé hrdiny víry, kteří byli přesně jako oni. Toto je vskutku vystřízlivění pro nás všechny!