Hoden Mne

„Nedomnívejte se, že jsem přišel na zem uvést pokoj; nepřišel jsem uvést pokoj, ale meč. Neboť jsem přišel postavit syna proti jeho otci, dceru proti matce, snachu proti tchyni; a ‚nepřátelé člověka budou ti z jeho vlastního domu'. Kdo miluje otce nebo matku víc nežli Mne, není Mne hoden; kdo miluje syna nebo dceru víc nežli Mne, není Mne hoden. Kdo nebéře svůj mučivý kůl a nenásleduje Mne, není Mne hoden. Kdo nalezne svůj život, ztratí jej, a kdo ztratí svůj život kvůli Mně, nalezne jej. (Matouš 10:34-39)

Proč Mé děti tak často zdůrazňují jen ta místa v Písmu, která se zdají říkat, že Má milost je pro každého? Proč se rozhodujete přehlížet skutečnost, že Můj mučivý kůl je čárou v písku mezi těmi, kdo jsou Moji, a těmi, kdo Mne nejsou hodni? Proč trváte na tom, že vnucujete svou touhu druhým místo Mé vůle pro ně? Copak nevyžaduje ztráta tvého života nalezení života, který pro tebe mám?

Proč stále uvažuješ a doufáš, že bych kdy udělal něco jiného, než co jsem řekl, že udělám? Změním snad Svá vlastní slova (Malachiáš 3:6); jsem snad nějak dvojznačný (Numeri 23:19)? Koho prohlásím za hodného, ten je; a koho prohlásím za nectného, ten je! Co tedy s tím, kdo nebere svůj mučivý kůl a neztrácí svůj vlastní život pro Mne?

Vidíš, Mé dítě, Mně nezáleží tak, jako tobě, na tom, aby všichni lidé byli se Mnou v pokoji. Zůstávám v pokoji bez ohledu na to, co si druzí myslí. Musím však trvat na tom, aby ses přestal omezovat na Má slova jen na ta, která ti dělají dobře, ta, která se snadno vejdou do tvé zóny pohodlí.

Je to součet Mého slova, který je pravda, milovaný (Jan 17:17). Svůj pokoj zanechávám Svým dětem (Jan 14:27); Svůj meč vyhrazuji pro Své protivníky (Žalm 37:14-15).

Neponesu vysokomyslnou duši,
jež upravuje Mé svaté Slovo.
Přidat k němu či ubrat (Dt 12:32),
je vrcholem absurdity.

Vaše hrnky, náramky a nálepky na nárazník,
jimiž Mě prodáváte masám.
Přesto nikdo nepřijde, pokud ho nepovolám (J 6:44),
neboť jen pro ně byl ten strom.

Pravidlo za pravidlem a řádek za řádkem (Iz 28:13),
Mé verše nikdy nelžou.
Kdybych zamýšlel, aby byli spaseni „všichni“,
jak by pak někteří mohli odmítnout (Jan 18:9)?

Neomluvím tvé ultimátum,
že se Mé Slovo musí přizpůsobit tvému stylu.
Jsi-li Mou ovcí, uslyšíš Můj hlas,
co slyší všichni ostatní, je odporné (1 K 1:18).

Vím, že se to zdá kruté,
jak by to jen mohlo být?
Ale ty jsi ovce, kterou jsem vykoupil,
tak vlky nech Mně.