Celá věc

„Slyšme závěr celé řeči: Boj se Mocného a zachovávej Jeho přikázání, neboť to je celá povinnost člověka. Vždyť Mocný přivede na soud každé dílo, i každou tajnou věc, ať dobrou, či zlou.“ (Kazatel 12:13-14)

Byl jsi stvořen k obrazu Yahwehovu a k tomu, abys zachovával Jeho přikázání. Tvůj tělesný pokus o „svobodnou vůli“ vždy skončí smrtí podle Jeho volby, stejně jako v zahradě Eden. Tvou celou povinností je poslouchat Yahweha, smrt vlastního já, jež by měla být jedinou volbou, přesně jak byla nabídnuta v Getsemanské zahradě!

To tě promění v Jeho obraz, v dokonalého člověka [dokonalost], k míře postavy plnosti Mesiáše (Efezským 4:13). A nemysli si, že je pýchou, že jsi povolán na tak vznešené místo; jsi spoludědicem s Mesiášem (Římanům 8:17). A On to považoval za naprosto přijatelné, ba dokonce Mu bylo přikázáno být podobný svému Otci.

Nenech se oklamat, milovaný; smrt nastane tak jako tak. Jediná otázka je, zda se skloníš dobrovolně, nebo budeš donucen.

Nechť je ve vás totéž smýšlení jako v Mesiáši Yahshua, který jsa v podobě Mocného, nepokládal za loupež být roven Mocnému, ale zmařil sám sebe, přijav podobu otroka-služebníka a stav se podobným lidem. A byv v způsobu nalezen jako člověk, ponížil sám sebe a stal se poslušným až k smrti, a to smrti na kůlu. Proto Ho i Mocný nadmíru vyvýšil a dal Mu jméno nad každé jméno, aby se ve jménu Yahshua [Yahweh zachraňuje] sklonilo každé koleno těch, kdo jsou v nebi, na zemi i pod zemí, a aby každý jazyk vyznal, že Yahshua Mesiáš je Panovník, k slávě Boha Otce, Všemohoucího. (Filipským 2:5-11)

S tímto vyznáním na svých rtech se vraťme k první zahradě a zeptejme se sami sebe: „Byly jim dány volby, nebo přikázání?“ Příklad Yahshua ve druhé zahradě, stejně jako tato smělá slova, ti mohou pomoci s odpovědí. „Milujete-li Mě, zachovávejte Má přikázání.“ (Jan 14:15)

Musíš tuto odpověď v sobě jednou provždy urovnat, a pak podle ní žít! Nechť je ve vás totéž smýšlení jako v Mesiáši Yahshua. Království uvnitř (Lukáš 17:21) je myslí Mesiáše v tobě (1. Korintským 2:16). Je to závěr celé věci.

Máš-li oči k vidění a uši k slyšení, přečti si toto nahlas: „Nikdy jsem neměl myslet sám za sebe, ale jen mít v sobě Jeho mysl.“ To promění každý aspekt tvého života. A nepleť se, celý život, v celé své šíři, celá jeho povinnost, se žije nejprve v mysli! A jsi-li ochoten odevzdat svou vůli, může být žit s Jeho myslí, Mesiášem v tobě, nadějí slávy. (Koloským 1:27)

Tvá duše, tvé svědomí, žije navěky, a pro ty, kdo poslouchají, místo aby trvali na tom, že mají volbu, je „navěky“ čistou blažeností. Ostatní, ti, jež jsou donuceni se sklonit, jejichž svědomí je vypálené (1. Timoteovi 4:2), bezděčně uznají Yahwehovu slávu, ale budou žít navěky bez Jeho přítomnosti. Skutečně peklo!

Šalomoun, autor Kazatele, měl všechno. Měl každý přepych, jaký svět mohl nabídnout, veškeré bohatství fyzické oblasti. A jak toto silné připoutání ovlivnilo tento nejcennější dar Otce? Proměnilo jeho moudrost v marnost. Jeho konečné vyúčtování, jeho pokání; jeho závěr celé věci; boj se Všemohoucího a zachovávej Jeho přikázání. Všechno ostatní je „marnost“!

„Marnost nad marnost,“ praví Kazatel; „marnost nad marnost, všechno je marnost.“ (Kazatel 1:2) Výsledek „volby“ jít proti tomu, co Yahweh přikazuje: marnost!

A tak znovu, máš-li oči k vidění a uši k slyšení, přečti si toto nahlas: „Vzdám-li se představy, že mám právo na své vlastní myšlenky, má poslušnost mi umožní stát se vším, k čemu jsem byl určen; dosáhnu svaté mysli.“ Přesně to zaručuje Jeho smlouva (jednostranná smlouva mysli s padlými lidmi), milovaný.

Až bude veškerá marnost smyta, Království Yahwehovo se projeví ve Svatyni svatých tvé mysli. Bude mít úplnou vládu nad všemi tvými myšlenkami. Výsledek: svědomí bez hříchu (Židům 9:14)! Toto, milovaný, je závěr celé věci!

Všem našim milovaným přátelům, kteří s námi cestovali,

děkujeme, že jste se s námi vydali na tuto cestu zamyšlení ke Království uvnitř.

Michael a Jeffrey

P. S. „To“ „není“ dokonáno; vraťte se k číslu 001, Milosrdný, a cestujte hlouběji!