Co?

Člen sboru 1: Neměli bychom se hádat!

Člen sboru 2: Jistěže ne, a nebudeme; buďme jako Berojští ve Skutcích 17 a zjistěme pravdu.

Člen sboru 1: No, mám pocit, že je to hádka.

Člen sboru 2: Vůbec ne. Co mohu udělat, abych se ujistil, že to tak nevnímáš, a přesto mohli v této rozpravě pokračovat? Víš, že může existovat jen jedna odpověď, takže nemůžeme mít pravdu oba, a možná se mýlíme oba. Ale pojďme to zjistit, abychom oba mohli ctít Yahweh ve všem, co říkáme, děláme a věříme. Zní to v pořádku?

Člen sboru 1: Ne! Nebudu se s tebou o tomhle prát.

Člen sboru 2: Souhlasím! Tak jak tě mohu ujistit, že hádka je to poslední, na co myslím, a že k tobě necítím nic než lásku a obdiv?

Člen sboru 1: Ježíš je láska a to je vše, na čem záleží.

Člen sboru 2: Souhlasím, Yahweh je láska, a proto je láskou i Jeho Syn Yahshua, a poslušnost vůči Nim je to, co dokazuje naši lásku. A proto bychom my, jsme-li bratři, měli být schopni o takových věcech mluvit. Chtěl bych, abychom se ujistili, že se řídíme Jeho cestami, jak bylo přikázáno. Pokud se mýlí jeden z nás nebo my oba, můžeme se změnit tím, že společně budeme hledat Jeho slovo a ujistíme se, že jsme na správné cestě. Nepovzbuzuje nás Přísloví 27, abychom se navzájem ostřili? Praví: „Železo se ostří železem, tak přítel brousí tvář svého přítele.“ (v. 17)

Člen sboru 1: Ano, to praví; ale stejně se s tebou o tomhle nebudu přít. Ježíš je láska a to je vše, na čem záleží. To je to, co pořád káže můj pastor.

Člen sboru 2: Hmmm, to je konec s bytím Berojským.

„Bratří ihned v noci vypravili Shaula a Silase do Beroje. Když tam přišli, odešli do synagogy Yehudim. Ti byli přístupnější než v Tesalonice: přijali evangelium se vší dychtivostí a každý den zkoumali v Písmu, zdali je tomu tak, jak zvěstovali.“ (Skutky 17:10-11)

Bratři a sestry ve víře jsou povoláni, aby se navzájem povzbuzovali každodenně zkoumat Písmo a zjišťovat, zda je pravda to, co je jim předkládáno. Ty to děláš?