Církev a stát

A tak nahlédneme do psychiky zlého génia, neomezeného ega, a naslouchejme úkladům, které vymýšlí: „Jediný způsob, jak skutečně zdecimovat národ vyvolených dětí, je oddělit kněze od vládnutí a soudnictví nad národem. Musíme oddělit sbor od těch, kdo jej budou duchovně, morálně a eticky spravovat. Musíme je přesvědčit, že vláda nemá být řízena kněžími; kněží nemají ve vládě místo!“

A tak tato filozofie oddělení církve od státu, kterou jsi snad sám podporoval a možná i vášnivě hájil jako nárok „svobodného lidu“, měla vždy za cíl posmívat se Yahwehovi a podmanit si a zotročit mysli Jeho dětí.

Naopak, teokracie, národ řízený kněžími, je přikázaným vzorem pro vládu na zemi. Nejvíce se podobá vládě nebes. Sídlem spravedlivé vlády by bylo místo, kde by kněz mohl vynášet soudy a pak si být jist, že výsledek každého soudu vyřídí rychle sám Yahweh.

Připomínáme si písma o spravedlivém soudu z „Cesty spravedlivých“ (č. 338). Vždyť soud se zase odvrátí k spravedlnosti a půjdou za ním všichni upřímného srdce. (Žalm 94:15) Ale kdo je duchovní, ten posuzuje všechno, sám pak není posuzován od nikoho. Neboť kdo poznal mysl Yahwehovu, aby Ho poučoval? My však máme mysl Mesiáše. (1. Korintským 2:10-16)

Čas se blíží; soud se navrátí k cestám spravedlivých! Pokusy člověka změnit tento řád Království vždy selžou z jednoho trvalého důvodu; Yahweh se nemění! (Malachiáš 3:6)

Mimo teokracii je ústavní republika nejlepším pokusem napodobit vládu nebes. Je-li dobře řízena, používá neměnný dokument (ústavu), podle něhož se posuzuje a váží každé rozhodnutí člověka. Má chránit zlé srdce a touhy člověka před tím, aby zkazily to, co bylo dříve ustanoveno jako neměnné.

Vlastním nedostatkem však je, že samotný zakládající dokument je ustanoven člověkem. Za druhé, mnozí nevyhnutelně ignorují, co v něm stojí, s odkazem na to, že byl napsán v jiné době pro jiný lid s jinými hodnotami a potřebami. Protože je dílem člověka, nikdy se nemůže vyrovnat plnosti toho, co je normou pro skutečný vládní orgán Yahweha. Jeho slovo je neomylné a nadčasové.

Naprosté selhání nastává, když do republiky vstoupí myšlenka demokracie. Často je zabalena do zásady, že aby byl svobodný lid „spravedlivý“, potřebuje hlas. Představa, že „veřejného služebníka“ vybírá většina a že by tento služebník měl pak zastupovat přání většiny, je naplněním mistrovského plánu ega. Jeho cílem je zakrýt, že Yahweh je většina jednoho!

Představ si, že bys žil v Sodomě nebo Gomoře a bylo by ti řečeno: „Většina z nás s touto zvrhlostí souhlasí, a tak je to zákon a musíš se jím řídit.“ Nebo si představ, že bys žil v Babylonu: „Každý ví, že je náš vůdce, a cokoli řekne, je zákon. Neříká vaše Písmo, abyste poslouchali své vládní autority?“

Každý ať se podřizuje vládní moci, neboť není moci, leč od Všemohoucího. Ty, které jsou, jsou zřízeny od Všemohoucího. Kdo se tedy staví na odpor proti vládnoucí moci, staví se proti tomu, co zřídil Všemohoucí. Ti, kdo se takto stavějí, přivolávají na sebe odsouzení. (Římanům 13:1-2)

Au! Jak se lze bránit proti tak zjevnému příkazu? Žádá snad slovo Nejvyššího, abychom se podřizovali každé vrchnosti, jako by byla ustanovena samotným Yahwehem? Yahwehovy děti byly svedeny k tomu, aby přijaly představu, že jsou rovněž povinny se podřídit, i když je zastupují ti, kdo Ho neznají, dokonce i těm, kdo záměrně prosazují zákony, jež jsou rouhavé. Pokud jsi kázal a praktikoval Římanům 13:1-2 tímto způsobem, měla by tě následující slova právě teď zasáhnout do duše.

Klíč k porozumění moci se nachází v Římanům 13:4. „Vždyť ten, kdo má autoritu, je Všemohoucího služebník [služebník] pro tvé dobro. Jestliže však pácháš zlo, boj se, neboť vládci nenosí meč nadarmo. Jsou Všemohoucího služebníci [služebníci], vykonavatelé hněvu k potrestání toho, kdo páchá zlo.“

Prostuduješ-li si, co se míní slovem „dobro“, zjistíš, že je definováno jako vnitřně, podstatně dobré; co pochází od Nejvyššího a je jím posilováno v životě té autority skrze víru. Uděláš-li totéž se slovem „služebník“, dozvíš se, že znamená sluhu a odkazuje na to, že Yahweh inspiruje své služebníky, aby vykonávali Jeho plán pro Jeho lid. Musíš následovat autority, jež vládnou k dobru z toho, co pochází od Nejvyššího; jež jsou jím posilovány ve svém životě skrze víru; a jež inspirují lid, aby uskutečňoval Yahwehův plán.

Naproti tomu On přikázal: neklaň se jiné moci („bohům“); nemej žádnou jinou moc („bohy“) přednější než Jeho. A přece jak rychle si činíš pány z autorit, které nesplňují Yahwehovy normy. A jak rychle sbor vyvolených takovou herezi přijímá a šíří. Yahwehův lid je povolán být hlavou, a ne ocasem; nahoře, a ne dole (Deuteronomium 28:13).

Ano, vskutku, zlý génius je velmi účinný a velmi rafinovaný. Tvé světlo mělo být postaveno na hoře jako svědectví o slávě tvého Otce světu, a přece bylo skryto pod nádobou (Matouš 5:14-16). Ztlumilo se kvůli strachu a nevědomosti. Probuď se; dnů je málo a čas se blíží.

Pamatuj, milovaný; Yahshua nepřišel zrušit Zákon ani Proroky; přišel je naplnit (v. 17). Skutečnost, že by tě církev učila opaku, je přesně důvodem, proč byla oklamána k prosazování podřízenosti nespravedlivé autoritě. Ale nemýlej se; soud se navrátí k cestám spravedlivých, a přichází brzy!