Co by řekl náš Otec

Bez víry se však Bohu líbit nelze. (Židům 11:6) Tvou jedinou pravou starostí v životě by mělo být to, zda se líbíš Mně. A abys to dokázal, musíš žít vírou. Přesto neustále prokazuješ nedostatek víry tím, že necháváš jiné starosti ovládat tvé priority. Děláš to v několika klíčových oblastech.

První je tvá starost o udržení pevného rozvrhu, jinými slovy TVŮJ plán pro tvůj život. Určuješ si svůj rozvrh předem, jako bych Já neměl zájem vést podrobnosti tvého dne. Tím Mi nenecháváš prostor, abych tě vedl k tomu nejlepšímu a nejvyššímu.

Jsi více vázán na svůj rozvrh než na popud Mého Ducha? Jsi ochoten být pružný, otevřený tomu, že se změní to, co jsi považoval za priority dne? Přerušíš své plány, krátkodobé i dlouhodobé, na Můj pokyn, i kdyby to bylo nevhodné, i kdyby to bylo těžké?

Druhá je tvá starost o druhé. A tím nemyslím „křesťanskou lásku“. Mluvím o tvých obavách ohledně Mého plánu pro ty, na kterých ti záleží. Jinými slovy, tvůj strach, že je zklamu nebo se o ně nepostarám, jako by tvé obavy mohly nahradit Mou prozřetelnost. Tváří se to jako opravdová starost, ale ve skutečnosti je to úzkost živená nedostatkem víry, že Můj plán má na mysli jejich nejlepší zájem.

Věříš Mi, že se o tebe postarám? Jsou Mé cesty vyšší než tvé cesty? Je Můj plán pro tvůj život lepší než tvůj vlastní? Pokud tě nezklamu já, zklamu snad je? Můžeš Mi je tedy svěřit? Copak nebudu chránit a zaopatřovat ty, které svěříš do Mých rukou, i když ty sám to nedokážeš?

Jakmile budeš cenit naučení výše než pohodlí, budeš lépe schopen vidět všechny okolnosti duchovníma očima. S tímto druhem vidění pak můžeš zakoušet naučení a přitom zůstat v pohodě (odpočívaje s vším v Mých rukou), bez ohledu na výzvy, kterým čelíš, nebo které vidíš čelit druhé.

Sebezáchova a snaha chránit druhé vždy odmítá utrpení. A přece utrpení je nástrojem milosti, který dovoluje Mému Duchu sloužit v bolestných situacích. To vše k naplnění Mého svrchovaného plánu pro tebe a pro ty, na kterých ti záleží.

Proto se vzdej svého ztuhlého rozvrhu a důvěřuj Mi; a když už jsi u toho, sundej si masku. Jakmile věrně odevzdáš svůj život Mně, bude mnohem snazší věřit, že mám na mysli nejlepší zájem tvůj i tvých blízkých.

„Ačkoli to byl Syn, naučil se poslušnosti tím, co vytrpěl.“ (Židům 5:8)