Ztracen?

„On stvořil z jednoho člověka veškeré lidstvo, aby přebývalo na celém povrchu země; a určil pevně stanovené doby a hranice jejich obydlí.“ (Skutky apoštolů 17:26)

Řekl jsi už někdy, nebo slyšel jsi někoho říct: „Cítím se ztracený“? A nemyslíme tím zeměpisnou délku a šířku, ale vizi, smysl a směr. Dnes je tvůj den, kdy vstoupíš do svého dědictví, kdy uznáš, že jsi již byl uvolněn do svého osudu.

V Mesiáši Yahshua jste vy, kteří jste kdysi byli vzdáleni [na dálku, daleko, cizí], byli přiblíženi krví [prolitou] Mesiáše. (Efezským 2:13) Tvůj osud byl ustanoven Yahweh. Odlož starého člověka (Římanům 6:6, Efezským 4:22) a nikdy se neohlížej zpět, „zapomínaje na to, co je za mnou, a natahuje se po tom, co je přede mnou.“ (Filipským 3:13)

Vše, co čeká ty, kdo se ohlížejí zpět, je sůl (Genesis 19:26). „Sůl“ hořkosti, lítosti a studu je vše, co je k dispozici, pokud „nezapomeneš na to, co je za tebou.“ Místo jasné vize, smyslu a směru se budeš cítit ztracený.

Zpíval jsi „Ó milosti, jak sladké volání; kdys ztracen jsem byl, teď jsem nalezen,“ jen aby tvůj život skutečně zpíval: „A teď se zase cítím ztracený“? Vydává snad pramen ze stejného otvoru sladkou i hořkou vodu? Může, bratři moji, fíkovník nést olivy, nebo vinná réva fíky? Tak ani jeden pramen nedává vodu slanou i sladkou. (Jakubův 3:11-12) Nalezen, a přece znovu ztracen? Tak by to nemělo být! (v. 10) Ale stalo se jim podle pravdivého přísloví: „Pes se vrací ke svému vlastnímu zvratku,“ a „umytá svině se znovu válí v bahně.“ (2. Petrův 2:22)

Existuje několik věcí, které můžeš udělat, abys se chránil před tímto duševním relapsem:

Volit fakta místo pocitů: Nejprve se musíš rozhodnout žít podle toho, co je známo, a ne podle toho, co je cítěno. Fakt: On určil pevně stanovené doby pro tebe a přesná místa, kde bys měl přebývat. To, jak se cítíš ohledně něčeho, nemusí vždy odpovídat Jeho pravdě; v takovém případě se musí tvé pocity podřídit faktům. „Neboť já znám úmysly, které s vámi mám,“ praví Yahweh, „úmysly pokoje a ne trápení, dát vám budoucnost a naději.“ (Jeremjáš 29:11) Jak tedy můžeš být „ztracený“? Není to možné, milovaný, jinak než tím, že přikládáš svým pocitům víc váhy než Jeho zaslíbením.

Dospěj: Koho bude učit poznání? A komu vyloží poselství? Ty, kdo jsou právě odstaveni od mléka? Ty, kdo jsou právě odtrženi od prsů? (Izajáš 28:9) Neboť ač byste již podle času měli být učiteli, opět potřebujete, aby vás někdo učil základním počátkům výroků Všemohoucího; a stali jste se těmi, kdo potřebují mléko, a ne pevný pokrm. (Židům 5:12) Je čas dospět; čas na nějaký pevný pokrm! Neboť každý, kdo se živí jen mlékem, je nezkušený ve slovu spravedlnosti, protože je nemluvně. Ale pevný pokrm patří těm, kdo jsou dospělí. (Židům 5:13-14a)

Proměň svou mysl: Stráv toto; co Otec říká, je pravda pro všechny časy! Můžeš, a musíš na to vsadit svůj život. Proměna tvé mysli (srdce) je proces, který musí začít nyní. Vyzrálý myslitel má „smysly cvičené k rozeznávání dobrého i zlého.“ (Židům 5:14b) a uzavírá: „Cítím se ztracený, ale vím, že to není možné, protože můj život je v Jeho rukou.“ Tento druh myšlení je znamením probíhající proměny; je to „obnovování“ tvé mysli. (Římanům 12:2) Mysl, která dokáže strávit „pevný pokrm,“ odmítne vše, co se staví proti Jeho slovu, bez ohledu na to, jaké to je na pocit.

Úplná proměna každé myšlenky, která se nepřizpůsobuje mysli Yahweh, je vítězně v tvém dosahu. Není to tak těžké, jak by sis mohl myslet; je to prosté jako volba toho, co On říká, před tím, co ty cítíš. Nikdy nejsi ztracený, milovaný, jen si volíš se tak cítit. Odložme tedy všechnu přítěž i hřích, který nás tak snadno omotává, a s vytrvalostí běžme závod, který je před námi vytčen. (Židům 12:1)