Vzývej to Jméno

„Pozdvihnu kalich spásy a budu vzývat Tvé jméno, ó Yahweh.“ (Žalm 116:13)

Tento kalich spásy není ničím menším než nadpřirozeným vylitím do tvého středu rozumu, hebrejsky nazývaného „srdce.“ Je to kalich, který ti dává moc proměnit svou mysl z jejího padlého stavu do stavu svatého. Je to právě ta mysl, o niž jsi vyzýván podělit se s druhými, mysl Mesiáše. Dovršte mou radost tím, že budete stejně smýšlet, mít stejnou lásku, být jedné duše a jedné mysli… Mějte tedy mezi sebou takové smýšlení, jaké měl Mesiáš Yahshua. (Filipským 2:2, 5) To je mysl, která se stala „poslušnou až k smrti“ (v. 8) a odložila veškerou „vlastní vůli.“ S Mesiášem jsem ukřižován, a už nežiji já, ale žije ve mně Mesiáš. (Galatským 2:20)

Jedna věc, kterou tato obnovená mysl poznává, je pravé jméno samotného Stvořitele. Yahweh, ne nějaký obecný titul jako „Pán.“ Čím blíže se mysl přibližuje dokonalosti, tím nutnější je být přesný v každém pronesenném slově. To je nevyhnutelný důsledek většího zjemnění myšlení. Boříme lidské výmysly a každou pýchu, která se pozvedá proti poznání Všemohoucího, a podmaňujeme každou myšlenku, aby byla poslušna Mesiáše. (2. Korintským 10:5)

V Jeho jménu je moc; Yahweh! „Každý, kdo vzývá jméno Hospodinovo, bude zachráněn.“ (Římanům 10:13, cituje Jóel 2:32) Pojďme se na chvíli zamyslet nad tímto jediným veršem. Shaulova slova, když cituje proroka Jóela, byla v dějinách církve používána víc než kterákoli jiná, aby ukázala cestu ke spáse. Upřímně, myslíš si, že Jóel řekl „Každý, kdo vzývá jméno Ježíšovo, bude zachráněn“? Myslíš si, že to řekl Shaul?

Jak dlouho to potrvá v srdcích těchto lživých proroků, kteří prorokují klamy své vlastní mysli [srdce]? Snaží se, aby můj lid zapomněl mé jméno skrze své sny, které si každý vypráví se svým bližním, tak jako jejich otcové zapomněli mé jméno kvůli uctívání Baala [pána]. (Jeremjáš 23:26-27) Baal: fénické božstvo, nebo hebrejsky pán, vládce, majitel.

Je tragické, že pravé jméno Yahweh bylo ve Starém zákoně 6 823krát nahrazeno slovem HOSPODIN (velkými písmeny). Mnohé překlady Bible odlišují Otce (HOSPODIN) od Syna (Pán) použitím různého stylu velkých písmen. Některé to ani nedělají. Ale i tak, když čteš slovo „HOSPODIN“ nebo „Pán“ v jazyce, tvá mysl mezi nimi nerozlišuje. Proto když čteš: „Každý, kdo vzývá jméno Hospodinovo, bude zachráněn,“ myslíš na Syna (Yahshua), a ne na Otce (Yahweh).

Kdo vystoupil na nebe, nebo sestoupil? Kdo sebral vítr do svých dlaní? Kdo svázal vody do pláště? Kdo ustanovil všechny končiny země? Jaké je Jeho jméno, a jaké je jméno Jeho Syna, víš-li to? (Přísloví 30:4) Každý, kdo vzývá jméno Yahweh, bude zachráněn!

Nebylo by příliš hluboké považovat toto za jeden z důvodů, proč z tvého života chybí moc; že Ho nevzýváš jménem, které ti dal, abys je používal? „Tehdy se lidé začali dovolávat jména Yahweh.“ (Genesis 4:26)

Posaď se v tichu a rozjímej nad tím. Vyslov Jeho jméno znovu a znovu: Yahweh—Yahweh—Yahweh—Yahweh. Ne z nějakého marného opakování, ale možná poprvé v životě, abys zakusil přímé spojení s Jeho mocí; Yahweh!

Mocný řekl Mojžíšovi: „Toto také řekneš synům Israylovým: Yahweh, Otec vašich otců, Mocný Abrahamův, Izákův a Jákobův, mě k vám poslal. Toto je Mé jméno navěky, a toto je Má památka: jméno, podle něhož mám být připomínán [jméno, kterým Mě máš vzývat], z pokolení do pokolení, po všechna pokolení!“ (Exodus 3:15) Tehdy jsem vzýval jméno Yahweh: „Yahweh, zachraň mě!“ (Žalm 116:4) Toto je Jeho jméno; vzývej je navěky!