Den 291

Ukvapeně horliví lidé

Toto poselství bylo přeloženo automaticky a může obsahovat chyby.

Ukvapeně horlivý: prosazující autoritu obtěžujícím, panovačným způsobem, zvláště ohledně malicherných či bezvýznamných záležitostí; dotěrně nadšený v nabízení pomoci či rad; vměšující se; domýšlivý; sebeprosazující se; panovačný; přehnaně horlivý; svéhlavý; dotěrný; strkající se do všeho

Znáš ten typ, ty, kdo mají silnou potřebu mít pravdu spíš než prospět svým posluchačům, nebo bychom měli říct svým „cílům“. Řeknou, že jejich horlivost je celá o „šíření pravdy“. Ale skutečnost je taková, že jejich „silná potřeba“ je zakořeněná v nejistotě a pocitu bezcennosti, ne v pravdě. Takových lidí je mnoho. Možná jsi to i ty. Čeká proměna na ty, kdo jsou dost zranitelní, aby se podívali do zrcadla, na ty, kdo jsou ochotni tam jít.

Jak lze rozlišit nositele pravdy od toho, kdo se snaží kompenzovat pocity nejistoty a bezcennosti? Je to jednoduché; nejprve hledej pokoj. Pravda je vždy provázena pokojem. Jinými slovy, je-li někdo obdařen hlubokými vhledy do Království Yahweh, pak v jeho srdci [mysli] bude převládat radost, mírnost, klid, vyrovnanost a pokoj, jenž převyšuje veškeré porozumění (Filipským 4:4-7).

V rámci tohoto pokojného stavu si ten, kdo spravuje pravdu, uvědomuje, že není ničím víc než rolníkem, jenž zasévá semena. Uvědomuje si, že sází, ale Všemohoucí dává vzrůst. (1. Korintským 3:6) Odezva „půdy“ na něm nezávisí. Mesiáš byl ukřižován za semena, jež zasel; ano, velmi často jdou pravda a odmítnutí ruku v ruce!

I tak však pravdu nikdy neprovází panovačný duch, jenž trvá na svém. Pamatuj, láska nehledá vlastní prospěch (1. Korintským 13:5). Ano, i láska je vždy přítomna s pravdou. Nositel pravdy miluje i tak, i když odmítnutí a nepřátelství přicházejí jako zpětný ráz zvěstování skutečnosti Yahweh. Jak by pravda reagovala na takový útok? „Otče, odpusť jim. Nevědí, co činí.“ (Lukáš 23:34)

Co se týče kořenů nejistoty a bezcennosti, ty se postupně rozplynou v čase, jak trvání na svém ustupuje pokoře a jak ztotožnění se „starým člověkem“ ustupuje „novému stvoření v Mesiáši“ (2. Korintským 5:17; Římanům 6:6; Efezským 4:22-24). Pokora je další vlastností, jež je vždy přítomna s pravdou. Jak se stáváš pokorným, Yahweh je zvelebován. On musí růst a já se musím zmenšovat. (Jan 3:30) Jak se zmenšuješ, Yahweh se v tobě stává větším. Pokořte se před Panovníkem, a On vás povýší. (Jakubův 4:10).

Když přijmeš, že menší je větší, ta proměna uzdraví tvou touhu stát se pro každého vším. Staneš se klidným, tichým a spokojeným tím, kým jsi. Jak to všechno víme? Necháme tě hádat. Pokoj, neselhávající láska a pokora jsou vesměs nedílnými vlastnostmi pravdy Yahweh; nesou Jeho podpis. Ale v „evangeliu“ ukvapeně horlivých lidí nemá žádná z nich místo.

© Série zamyšlení Suffer Well