Zřejmě

Nahrazovat to, co uspokojuje v daném okamžiku, bez ohledu na ustálenou pravdu, bylo způsobem lidstva od počátku. Výměna faktů za city je poseta napříč lidskými dějinami. Zjevně to nakonec spočívá v neschopnosti věřit Yahweh a Jeho svrchovanosti, čímž se odhaluje prvotní nedůvěra vůči Němu, Jeho postupům a Jeho přikázáním. Za tento nedostatek víry se platí vysoká cena, tělesně i duchovně.

Nevíra člověka nejprve duchovně stárne, a nemyslíme tím, že by ho to zralo. Činí ho starým, ve smyslu zdegenerovaným. A jak to ovlivňuje jeho duchovní život? Uvězní ho v týchž špatných učeních, jež onu nemoc vůbec způsobila. Myslíme, že v moderním jazyce bys to řekl takto: „Starého psa novým kouskům nenaučíš.“

A jak ses tak často v těchto zamyšleních naučil, tělesný stín vždy odráží duchovní skutečnost. Existuje vzorec, jenž doprovází volby nedůvěry a nevíry vůči velkému Já jsem; byl ustanoven v zahradě a vede ke smrti a dřině! „Jestliže z něho pojíš, jistě zemřeš.“ (Genesis 2:17); „Země je kvůli tobě prokleta. Tvrdou prací budeš jíst pokrm, jenž z ní vzejde, po všechny dny svého života.“ (Genesis 3:17)

Můžeš této pravdě vzdorovat, ale kopat proti bodcům je marné (Skutky 26:14). Smutná věc je, že dějiny tento problém pro lidstvo nevyléčí. Musí to být osobní volba, ne historická. Veškerá dřina člověka je pro jeho ústa, a přesto duše není nasycena. (Kazatel 6:7)

Kdyby to dějiny dokázaly vyléčit, Kainův příklad vlastního úsilí přinášejícího špatné ovoce by nás tomuto poučení naučil (Genesis 4:3-7). Místo aby dbal varování: „hřích číhá u tvých dveří, připraven zaútočit. Chce tě ovládnout, ale ty ho musíš ovládnout ty,“ (v. 7) zalil zemi krví svého bratra. Byl proto prokletý „ze země“ (v. 11), jež navždy vydávala jen špatné ovoce (Genesis 4:10-12).

Kdyby nás dějiny mohly vyléčit, Exodus by nás poučil. Čtyřicet dva tábořišť jmenovaných v Numeri 33 (plus dalších 17 zmíněných jinde v Tóře), samá zastavení před přechodem přes Jordán. Bylo tolik stavění a bourání táborů po dobu 40 let, všechny ty přidané roky a přidaná zastavení kvůli nedůvěře, a tudíž neposlušnosti. O kom Mocný přísahal, že nikdy nevstoupí do Jeho místa odpočinutí? Mluvil o těch, kdo Ho neposlouchali. Vidíme tedy, že nemohli vstoupit do Jeho místa odpočinutí, protože nevěřili. (Židům 3:18-19)

Zřejmě na znalosti dějin nezáleží. Vzorec pokračuje; a ty se ho účastníš. Možná to prožíváš právě teď, pokušení volit city místo faktů; uspokojení v okamžiku místo pravdy a skutečnosti; neposlušnost vedoucí ke smrti a dřině místo důvěry v Jeho svrchovanost.

Náprava je také v tobě. Je to volba, kterou dnes můžeš učinit, volba věřit všemu ohledně Něho. Velká část víry potřebné k tomu je darem, jenž už do tebe byl vložen. Poslední díl je tvá volba. A příležitost nastává, když tvé city protiřečí tvé víře.

Zvol si dnes, komu budeš sloužit; faktům, nebo citům? Co se nás týče, vyhlásíme, jak je nám přikázáno: „Já budu sloužit Yahweh!“ (Jozue 24:15) „Obraťte se ke Mně, když vás varuji. Hojně na vás vyliji Svého Ducha. Dám vám poznat Svá slova.“ (Přísloví 1:23)