Nikdy robot!

Víme totiž, že Zákon je duchovní; já však jsem tělesný, prodán do otroctví hříchu. (Římanům 7:14)

Zvláštní rozhovor, do kterého vstupujeme v polovině:

Církevní člověk 1: No, mám svobodnou vůli. Mohu se sám rozhodovat, například si zvolit Ježíše.

Církevní člověk 2: Hmm. Bible říká: „Já [On] jsem si vybral tebe.“ (Jan 15:16)

Církevní člověk 1: Ano, ale to proto, že věděl, že si vyberu Jeho.

Církevní člověk 2: Kde to v Bibli stojí?

Církevní člověk 1: No, budu to muset vyhledat, nebo se zeptat svého pastora.

Církevní člověk 2: Jsem si jist, že to v Bibli nestojí, ani nic podobného. Ve skutečnosti stojí, že jsi byl vybrán před založením světa (Žalm 90:2), a dokonce v lůně tvé matky byl On tvým Mocným (Žalm 22:10). Říkáš tedy, že to vše předurčil na základě toho, co bys udělal?

Církevní člověk 1: Ano, přesně, to říkám. No, myslím, že to říkám.

Církevní člověk 2: Bible říká, že tělesný člověk je vůči Němu nepřátelský [nesmiřitelný] a nepodřídí se Yahweh (Římanům 8:7). Také říká, že všichni hřešíme a postrádáme Jeho slávu (Římanům 3:23). Jak jsi se tedy stal dostatečně svatým, chápeš, jak jsi se natolik zbavil své tělesnosti, abys Ho mohl zvolit?

Církevní člověk 1: No, požádal jsem Ho, aby vstoupil do mého srdce. Pamatuji si ten den, jako by to bylo včera.

Církevní člověk 2: Věřím ti. Jsem však zvědavý; bylo to před tím, nebo poté, co ti dal nové srdce (Deuteronomium 30:6)?

Církevní člověk 1: No, myslím, že poté.

Církevní člověk 2: Takže jsi žádal o nové srdce dřív, než si tě vybral, nebo bylo tvé nové srdce Jeho darem tobě dřív, než v tobě bylo cokoli dost dobré, aby Ho hledalo (Římanům 3:10-18)?

Církevní člověk 1: Když to takhle stavíš, asi to bylo Jeho dílo.

Církevní člověk 2: Takže to, co vlastně říkáš, je, že nové srdce, které ti dal (Ezechiel 36:26), je to, co podnítilo tvou volbu věřit, „požádat Ho, aby vstoupil do tvého srdce,“ ano?

Církevní člověk 1: No, asi ano, ale nejsem robot, víš.

Církevní člověk 2: Ne, nejsi robot, jen otrok. „Copak nevíte, že když se dáváte někomu jako poslušní otroci, jste otroky toho, koho posloucháte — ať už otroky hříchu, který vede ke smrti, nebo otroky poslušnosti, která vede ke spravedlnosti?“ (Římanům 6:16)