Vlastnosti lásky (5)

„Láska se nenadýmá!“ (1. Korintským 13:4) Láska se nenadýmá, a proto se Yahweh nenadýmá!

Neraduj se z pádu svého nepřítele a tvé srdce ať nejásá, když klopýtne! (Přísloví 24:17) Toto svaté ponaučení dobře shrnuje tuto pátou vlastnost lásky. Jako vykoupení Yahwehovi si musíme vždy pamatovat, odkud jsme přišli. „Pýcha předchází pád a povýšenost ducha předchází zhroucení.“ (Přísloví 16:18) Je to jedině díky tomu, že Jeho láska byla vylita do našich srdcí (myslí) a duší jako dar od Ducha (Římanům 5:5), že my sami můžeme klopýtnout, a přece NEPADNOUT (Římanům 11:11).

U poslední vlastnosti lásky se všechny předchozí vlastnosti shrnují jako celek. Trvající vzorec, který musí být praktikován při každé myšlence, je, že člověk nemůže selhat v žádné ze šestnácti vlastností lásky, a přesto tvrdit, že miluje. Bylo ti řečeno: „Uveďte do zajetí každou myšlenku, aby byla poslušna Mesiáše“ (2. Korintským 10:5). A v tomto je každá myšlenka odpovědná pravým měřítkům lásky.

Spoléhání na „vlastní já“, sebeuspokojení a sebevyvyšování — to všechno křičí: „Podívejte, co jsem dokázal!“ a to všechno jsou nadýmaná selhání.

Bylo by pro tebe příliš hluboké uznat to, co ti On sdělil ve svém psaném Slově — že jsi svým vlastním největším modlou a že to, z čeho jsi „zachraňován“, jsi ty sám, tvá pýcha? Otevři své duchovní oči, milovaný. Podívej se, co se opravdu děje.

Nové přikázání vám dávám: milujte se navzájem. Jako jsem já miloval vás, i vy se milujte navzájem. Podle toho všichni poznají, že jste Moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým [budete-li si navzájem prokazovat lásku]. (Jan 13:34-35)